V sobotu 2.12.2017 se uskutečnil pěší pochod za účasti pouhých čtyř turistů. Byl pěkný mrazivý den, krásná námraza v lesích, zkrátka zimní pohádka. Škoda, že nás bylo tak málo.

Vyšli jsme z náměstí na Kryblici a zde jsme šli Kacířem podél starších, ale i nových domků. Zhlédli jsme 2 nově postavené kamenné zdi (hradby k novému budovanému „hradu Kacíř“. Pokračovali dále okolo zahrádek a chatek ke včelínu v lese, vyšli jsme na vrcholek kopce a podél lesa došli na asfaltovou cestu, Kryblice – Starý Rokytník. Zde jsme odbočili vlevo k bývalému smeťáku, a vystoupali na Poříčský hřbet. Zde již byla upravená cesta, kterou jsme scházeli dolů k řece, míjeli venkovní posilovací stroje (krátce se na nich procvičili) a dole u řeky pokračovali ke koupališti po nově upravené asfaltové cestě s novým osvětlením, zábradlím k železné lávce. Míjeli stadiony, včetně „Zimáku“, kde jsme se rozešli domů.

Byla to krásná, mírně náročná procházka, ušli jsme 8-9 km. Byl to poslední pochod naší skupiny a již se těšíme na tajný výlet.

Zdrávi došli Pepík

V sobotu 18.listopadu,byla mlha a sychravo kam se člověk podíval,a i proto se nás sešlo na vlakovém nádraží v Trutnově jen 5 statečných.Vydaly jsme se po Úpském nábřeží a po pár metrech zabočili vlevo,podešli jsme železniční viadukt a stoupali pomalu do mírného kopce. Odměnou nám byl výhled na Trutnov,i když v mlze.

Ještě zbývá dodat,že jsme šli po červené turistické značce směr Nové Dvory ,Hostinec Dvoračka a Bučina.

Cestou nám počasí opravdu nepřálo,chvílemi poletoval i sníh.To nám však nemohlo zkazit dobrou náladu a chut‘ pokořit dnešní porci kilometrů.Byl mezi námi pan Baudyš,který nám,vyprávěl o zdejší krajině a i o Trutnovu samotném.Když jsme procházeli v Horním Starým Městem a míjeli polorozpadlý dům,hned nás poučil,že to byla dříve velmi honosná vila podnikatele Františka Klu“geho,majitele mechanické přádelny lnu,pozdějšího Texlen.

V této souvislosti je třeba zmínit,že v roce 1850 zakoupil Dolní mlýn i s pozemky a vodním právem v Horním Starém Městě a v roce 1852 zde dal do provozu mechanickou přádelnu lnu.V roce 1949 vznikl národní podnik Texlen. Závodů Texlen bylo v Trutnově a okolí třicet. V roce 1971 zaměstnával celý národní podnik Texlen Trutnov 6500 lidí, z nichž bylo 70 procent žen. Zlatá léta textilního průmyslu trvala do 70. a 80. let. V 90. letech se ještě Texleny držely, ale už se blížil soumrak textilního průmyslu v Trutnově a okolí. K 28. únoru 1991 zanikl státní podnik Texlen Trutnov.

Dnešní výlet se vydařil a již teď se těšíme na další.

Sepsal Míla Vlk

Dne 4.11.2017 se nás na vlakovém nádraží sešlo 9 turistů, když jsme vystupovali z vlaku v Nové Pace, už nás bylo podstatně více. Vydali jsme se do klubu Junáku, kde jsme se zapsali a dostali mapu, podle které se mělo pochodovat. Šlo se na Přibyslav, viděli jsme smírčí kříž a krásný výhled na celý kraj, tam jsme trochu zazmatkovali, měli jsme jít na Přibyslav po silnici, jenže my šli přes les, tak jsme šly zpátky tou samou cestou na Heřmanice, Studénka a Nová Paka, kde jsme si U Stránských dali oběd a šli do klubu Junáku, kde jsme dostali diplom a sušenku. Někteří se šli projít do města, my jsme si dali kávu, popovídali a šli na vlak. V 14.20 hod. jsme odjeli do Trutnova.

Počasí se vydařilo, bylo i slunko dopoledne. Ušli jsme 9 km.

Sepsala Jára

V sobotu 21.10.2017 se nás sešlo na autobusovém nádraží 11 turistů a v 8.05 hod. jsme odjeli autobusem do Úpice. Zde jsme přešli Riegrův most a vystoupali do náměstí, kde u Muzea proběhla prezentace. Pokračovali jsme po žluté značce přes Krétu do osady Svobodné. Zde jsme odbočili na polní a lesní cestu směrem na Havlovice. Cestou jsme míjeli historický javor (velice rozložitý) a dále i velice starý, ztepilý smrk bohužel již uprostřed vichřicí přelomený. Když jsme procházeli lesem k Havlovicím přišli jsme na místa, kde řádila letní vichřice. Pohled to byl „úžasný“, neboť kdo to uviděl na vlastní oči, nedovede si tu spoušť a škodu na lesním porostu představit.

Neveselý les jsme procházeli po uvolněné cestě, ale okolí bylo plné poškozených a pokácených stromů. Ke konci lesa jsme došli k chatě místních lesáků, kde měli prostor pro různé aktivity, táborové potlachy, ale i divadlo. Rovněž toto bylo vichřicí značně poškozené.

Pokračovali jsme dále a došli na tzv. „Kobyliné“, tj. pár pěkných rodinných domků s cestou na hlavní tah Úpice – Havlovice, Hořičky. Došli jsme na tuto ulici, odbočili vlevo až k dřevěnému mostu přes Úpu, bohužel zde restaurace pro rekonstrukci uzavřená, takže jsme pokračovali dále až na Sychrov, kde ve vyhlášené cukrárně jsme pozřeli zákusek a zapili velmi dobrým kafem neboli kávou. Po odpočinutí jsme přešli přes celou Úpici k Riegrovu mostu, kde jsme v 13.32 hod. odjeli autobusem do Trutnova.

Byla to velmi pěkná trasa, hlavně poučná, co dovede vichřice, počasí nám přálo, takže se pochod vydařil. Po vystoupání na křižovatku nad Krétou jsme se rozdělili, pět nás šlo kratší trasu a to 11 km, druhá část šest osob šlo svou značně delší trasu.

Děkujeme všem účastníkům za účast a zvu všechny pochodníky na další pochod v Nové Pace, dne 4.11.2017 dle vývěsky.

Pepík

Je sobota 14tého října,možná poslední víkend s přívlastkem babího léta. Obouvám tedy toulavé boty,na záda dávám turistický bágl a …… Vyrážím do městečka Miletín,kde se má konat 1.ročník pochodu „Putování s pivovarskou chasou“. V Pivovarské zahrádce,kde je start,se zapisuji na 16kilometrovou trasu. Vycházím z brány miletínského pivovárku,procházím městským parčíkem,přecházím silnici na Lázně Bělohrad a napojuji se na Naučnou stezku K.J.Erbena. Mé první zastavení je za mostkem přes řeku Bystřici,u studánky,kde stojí socha Polednice….

,,Dej sem dítě!“-Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnici!“
Div že smrt ji neovane,
Ejhle tut‘-polednici“

Strmou cestou pokračuji dále,ke druhému mému zastavení,k Pánu na koni.
Opět přecházím silnici a vstupuji do Miletínského lesa. Tady je umístěno občerstvení v přírodě,ted‘ ho míjím,ale při zpáteční cestě již nepohrdnu orošeným miletínským pivem a možností opéci si buřtíky.

Po silnici procházím obcí Chroustkov,za hasičskou zbrojnicí odbočuji vlevo a za chvilku už cesta vede mezi loukami a poli,vcházím do údolí Lukaveček,je zde krásně,podzim nám dopřává podivuhodnou podívanou,stromy i keře se začínají zbarvovat teplými odstíny žluté,oranžové,červené,hnědé……

Ale je čas vyrazit k cíli, převzít si diplom a poděkovat pořadatelům za výborně připravenou akci.

Sepsal Míla Vlk

V pondělí 9.10.2017 v 6.16 hod. jedu do Ostroměře vlakem, v Martinicích přistoupí Vláďa a v Ostroměři přestoupíme do auta k Jirkovi z Turnova a hurá za vizitkami. Po osmé tedy odjíždíme, nejdříve do Býště na Obecní úřad, vzpomínám zde byla výstava vizitek + pochod obecní s úžasnou atmosférou, na kterou se nedá zapomenout. Zde 3 nové vizitky. Dále obecní úřad Vraclav, vizitka kostela = prohlídka okolí. Ve Vysokém Mýtě na infocentrum pro pár nových vizitek + já prohlídka Muzea českého karosářství za 30.- Kč coby důchodce haha. Vláďa pomníky 1866 a Jirka po městě. Pokračujeme do Luže, kde jsme se trefili do polední pauzy, takže zatím na výborný oběd v Hotelu Vídeň, zde vzpomínky na Košumberk a nedalekou rozhlednu Jahůdku. Jirka kupuje vizitky. Odjíždíme z městečka, máváme hradu Košumberk. Při průjezdu Novými Hrady obdivujeme zdejší zámek, nazývaný „České Versailles“. Nad obcí projedeme kolem obory s daňky a několika krásnými jeleny. Před Budislaví se zastavíme u Toulovcovy rozhledny na Jarošovském kopci. Je sice zavřená (pouze o víkendech otevřeno), ale s potěšením konstatujeme, že po nuceném uzavření „díky“ dřevokaznému hmyzu v jedné ze vzpěr a její výměně je rozhledna opět přístupná. V nedaleké Budislavi nejdřív na obecní úřad pro razítko a vizitky, pak zajdeme k nedalekému kostelu Boží lásky, novodobé stavbě na pískovcové skále.

Na parkovišti u auta nacházíme stopy yettiho, otisknuté v betonu na jedné ze zastávek stejnojmenné naučné stezky. Někdy si ji celou projít by bylo bezva, ale potřebujeme jeti dál. Popojedeme pár set metrů po obci k hospůdce „Na Hradisku“ pro další vizitku, ale máme smůlu. Probíhá rekonstrukce kuchyně, takže tu jsou řemeslníci. Vylezeme si aspoň na nedaleké Hradisko. Mohutný skalní blok, na který byl, podle starých fotek, zespoda úžasný pohled. Dnes je obklopen chatami, takže veškerá poezie místa je tatam. Sjedeme pár kilometrů do Dolního Újezda, obec je dlouhá, krásně čistá a upravená. Zastávka pro vizitky na OÚ + prohlídka zajímavé křížové cesty u kostela s nezvyklým kovovým pomníkem padlých z 1. světové války. Navštívíme nedalekou Litomyšl, v infocentru něco zakoupíme a hurá navštívit za zámkem, minipivovar s restaurací Veselka. Bedřichova dvanáctka, já speciál a Jirka pouze kávu klasickou, ale byla výborná, říkal. Čas letí, už nám zbývá jen Ekocentrum Paleta v Oucmanicích, máme štěstí veliké, majitel zde, vyplatilo se mu to i nám zakoupili jsme celkem 15 vizitek po 15,- Kč. Celý den slunečno, větrno, na závěr i dvě malé přeháňky. Teď už jen stihnout vlak z Ostroměře, bylo to o prsa v 17.58 hod. přijeli k nádraží a v 17.59 hod. měl být odjezd, naštěstí malé zpoždění, takže jsme nakonec čekali na vlak haha.

Jirkovi díky za skvělou jízdu, Vláďovi za navigaci a tak. 236 km autem, pěších možná 5 km. Vizitek celkem 19 kusů.

Maruš a spol.

Slavnou větu dědy Komárka ve filmu Na samotě u lesa vyslovil snad každý druhý z účastníků autobusového zájezdu KČT do Polska, který připravil pro členy i nečleny předseda odboru Jirka Tichý.

Jednalo se především o výstup na horu Sleza, nacházející se v Krkonošsko-jesenickém podhůří, která se svými 718 m. n. m. tvoří výraznou krajinnou dominantu Dolnoslezského vojvodství a dále pak o prohlídku města Swidnica a jeho dvou nejvýznamnějších památek – Evangelického Kostela Míru a Katedrálu sv. Stanislava a Václava.

Výstup připravil ve dvou variantách. Žlutou 6,6 km a se stoupáním 360 m na 3,3 km a červenou se stoupáním 581 m na 5,1 km.

Počasí bylo kouzelné a výstup  sestup zvládlo všech 36 účastníků.

A protože nebylo vidět ani na krok, tak alespoň několik fotografií  stažených z Wikipedie

Kostel Panny Marie

Chata Polských turistů na vrcholu

Swidnica – Kostel Míru

Katedrála

Dále jsme naší prohlédli Sanktuarium Ślężańskiej Matki Bożej Dobrej Rady v Sulistrowiczach. Zde jsme měli štěstí a tím imožnost si prohlédnout interiér (podařilo se nám zde předběhnout svatební obřad, což se nám nepovedlo v kostele Míru, kde nám z důvodu svatby nebyla prohlídka umožněna).

Díky dobré náladě všech účastníků se i přes všechna negativa výlet všem líbil. Díky Jirko.

J. Tuček

Původně jsme měli jeti ve středu – do Středu ČR, ale vyjíždím ve čtvrtek 24.8.17 v 6.16 hod. z Trutnova splnit další Zeměpisný bod ČR. Vláďa přistoupil v Martinicích (vše zase perfektně naplánoval), dojedeme do Chlumce nad Cidlinou, přestup přes Velký Osek do Poděbrad. Z Poděbrad do Kolína, zde chvíli času na svačinu, no a poslední přestup z Kolína do cílové stanice Leština u Světlé nad Sázavou. Je 11 hodin, výpravčího poprosíme o razítko do vandrbuchu, zastavíme se na pivko, protože až se vrátíme, bude hospůdka zavřená. Obecní úřad dnes zavřen.

Trasa: Leština – Dobrnice – Bývalý dvůr Hory – Kynice – Číhošt geografický střed ČR – Dobrnice – Hroznětín – Leština 12 Km

Po 13 hodině vidíme první upoutávka Číhošt – 545 m.n.m. (viz.foto)., přejdeme silnici a za domy na paloučku pamětní kámen a altán s panely = čtení jak vznikl název obce a spousta dalších informaci + možnost zakoupení vizitky, pohledů a hlavně úžasné razítko k tomuto místu. Zapíšeme se do knihy ukryté v altánu, před námi nějací návštěvníci z Prahy a jeden manželský pár. Po prohlídce zakoupíme u pana Dvořáka nabízené produkty, pohovoříme, je vidět že tím žije, podal informace co nás čeká dále. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.století, zde P.Josef Toufar spravoval farnost od dubna 1948. Zemřel na následky mučení komunistickou Státní bezpečností 25.2.1950 v Praze. Hasičské muzeum prosklené, bez průvodce, vtipně udělané, nechyběla zde i směrovka na veřejné wc.+ zajímavé čtení viz.foto. No a na závěr navštívíme restauraci „Na Středu“ výborně poobědváme. Čas běží a prosím Vláďu, ať dojdeme zpět do Leštiny po svých než jeti busem. Stihneme se vrátit, je hezky až dusno chvílemi, těšili jsme se, že v obchodě zakoupíme žízeň, bohužel už zavřeno.(pouze do 13.30 hod.) Na poště asi nic nebude, ještě zkoukneme úžasnou obec Leština a počkáme ve stínu na vlak zpět do Kolína. V 16.01 hod. odjíždíme, čekají nás pouhé 2 minuty na přeskok v Kolíně, ale díky výluce na trase chytne náš vlak zpoždění a tak jsme nedobrovolně na 2 hoďky uvízli v restauraci u telky v Kolíně.. Celkem to uteklo já 1pivko a kávu turka + sklenice vody.

Místo v 18.50 hod. přijíždím do vlahého večerního Trutnova před 22 hod. Byl to pěkný výlet. Zbývá už jenom na“ Sever a na Jih“ a záznamník bude splněn. Hahaha

Maruš