Dnešního dne 29.4.2017 se nás sešlo na autobusovém nádraží 8 turistů. Odjeli jsme autobusem v 7.45 hod. do Žacléře, kde jsme hned na náměstí u kašny popřáli Irence k úžasným 85. narozeninám.

Prošli jsme Prkenný Důl, dále sportovní a rekreační areál Brett s lyžařským vlekem a pokračovali směr Stachelberg, kam jsme došli po 5 km. Po registraci jsme obdrželi pamětní list a opekli si vuřty, které jsme dostali od pořadatelů KČT Žacléř, doplnili pitný režim, zastavili se u rozhledny Elišky, kam se ještě někteří vydali rozhlédnout se po okolí.

Poté jsme kolem lomu Babí a dále k chatě Obešlovka pokračovali lesní cestou do Horního Starého Města k Bělidlu, k hřišti, odkud jsme v 13.24 hod. odjeli MHD do Trutnova.

Výlet se vydařil, počasí i se sluníčkem nám přálo. Celkem 10,5 km.

Růžena

V sobotu 22.4.2017 jsem se rozhodla jeti do Červeného Kostelce, přeju si jíti více kilometrů. V 6.43 hod z Trutnova na start pochod „Hadařská 25“. Jdu od vlaku svou cestou hned pod nádraží, do Lipek ke hřbitovu a pod ním je sokolovna, kde jsou již připraveni pořadatelé. Jelikož mrholí, jsou schovaní v uvnitř, venku už připravené auto se zásobami na kontrolu s občerstvením na Vizmburku. Prezentace důsledná, kontrola průkazu KČT a další, je ok. Obdržím plánek a o půl osmé mohu vyrazit s kolegou z Trutnova, má perfektně nastudovanou trasu, že mi nedává ani možnost nahlédnout do propozic. Stihneme pozdravit přicházející přátelé z Nového města nad Metují.

Takže jdeme po modré, dále po červené k lesu Občina, ale zde se nedá přehlédnout zahradu u silnice, v které jsou nádraží, lanovky, skály, prostě místa kam jezdíme na výlety, v miniaturní podobě, stále to rozšiřuje, úžasné. U Brodského rybníka, upravíme oblečení, já jdu do pláštěnky, neboť fouká a stále poprchává. Okolo Špinky zase vzpomínky kdysi dovolená s dětmi, smutný pohled stále na kus krajiny po vichřici. U kiosku odbočíme na modrou, k žel. stanici Olešnice, krásný domek za tratí přejdeme na žlutou a už jsme u rozcestníku do Mstětína. Zahneme vlevo, dál pokračujeme po modré k Slatinskému mlýnu, kolega říká, že tudy nešel, projdeme pod mostem a pokračujeme po červené na Boušín, zde bývala kontrola při tomto pochodu, zase vzpomínky. Dále po zelené souběžně s Justýnčinou cestou kolem torza Špetlova buku a pro mne novinka k Bathildinu stolku až k Šiškovně. Opravdu moc pěkná trasa, přestalo pršet, vykukuje sluníčko, opustíme červenou a vpravo po zelené přejdeme řeku Úpu a zelená nás dovede pod Kramflek, k rozcestníku Potůčky, cestou Erbu zlatého třmene dojdeme na hrad Vízumburk. Zde už to žije, kontrola – občerstvení v podobě ohřátého či opečeného buřta, Primátora nebo i limo, razítko do vandrbuchu. Pohovořím a přivítám se s Novoměšťáky, Milana zradil zoubek tak jsou v oslabení, přijela i parta z našeho odboru Cykloparta pod vedením Aleny Houserové, a další známí. No, ale čas běží a hurá dále přes Končiny kolem Žabárny a Rtyňského hřbitova k rozcestí turistických cest. Zde se na chvíli rozloučíme, neboť má kolega domluvenou návštěvu. Řádně mě vysvětlí, jak mám pokračovat, že mne ještě někde dojde. Statečně jsem vyrazila po žluté směr Hronov, potom vpravo stále po žluté za viaduktem, se zastavím v autobusové čekárně, dám bylinkový čaj, sluníčko hřeje, ale je protivný vítr chvíli.

Žlutá mne zavede k Františce a dál lesem k panské cestě Pod Větrným dolem, hezká cesta často se tudy nechodí, zase vzpomínky. Švédský vrch, přejdu na zelenou a už se blížím k Chlívcům, potkám pořadatele Toníka H., který byl napaden (pokousán ostrým vlčákem), jde již ošetřený do cíle pochodu. Ach jo. Seběhnu do restaurace v Chlívcích dám polévku a malé pivko. Zatím co 2 cyklisté se chystají vyrazit na trasu, dorazil kolega, občerstvil se a můžeme v klidu dojíti do cíle dnešní klikaté trasy pláteníka. Přes Maternici, Habřinu k rozcestí nad Horním Kostelcem, dolů stále po zelené, Horním Kostelcem až do Lipek, od kapličky odbočíme vlevo a po modré to máme již kousek do cíle pochodu v sokolovně. V 16 hod. převezmeme diplomy, několik razítek, poděkování za pěknou trasu, Toník vesele píše diplomy, přejeme brzkého zahojení. Celkem 250 lidiček.

Já se rozloučím a pomalu jdu na nádraží, tam si dám čaj a zbytek svačiny, než mě vláček v 16.49 hod. zaveze domů. Jsem příjemně unavená, ušla 35 km. Na nádraží setkání s báječnou partou z Dobrušky

Maruš

V sobotu dne 15.4.2017 se uskutečnil pěší pochod do Jestřebích hor k Bílému kameni. Na nádraží se nás sešlo celkem 6 osob a odjeli jsme do Velkých Svatoňovic. Panskou cestou postupně došli k Bílému kameni. Zde je postavena opékárna buřtů a již se opékalo, neboť již velká skupina čekala před 10. hodinou na startovní zápis. Naše skupina posvačila, pozdravila se s některými známými a před 11. hodinou se spustila dolů do Malých Svatoňovic. Míjeli jsme 2 bývalé štoly a došli k Mariánskému sadu.

Boží hrad byl otevřen a zpřístupněn, někteří ze skupiny jej takto viděli poprvé. Byl svátečně upraven. Zde jsme mimo jiné si přečetli, že uvedený Mariánský sad byl vybudován koncem 19. a začátkem 20. století místnímu obyvatelstvu. Dále bylo 5 kapliček, všechny uzavřené, jen s nábožným nápisem. Křížová cesta se skládala ze 14 dřevěných křížů s vyobrazením úmrtí Ježíše. Celý prostor byl řádně upraven. Posléze jsme pokračovali přes náměstí na nádraží a asi ½ hodiny čekali na vlak, opět posvačili, dojedli zásoby a zhodnotili pochod. Přes ranní chladno, se sešlo u Bílého značné množství turistů, proudících ze všech směrů.

Pochod byl příjemný a díky za účast. Ušli jsme celkem 9 km.

Pepík

Konečně se mi podařilo vyrazit s Jozefínou a manželem. Vyjela jsem v 6.50 hod. z Trutnova autobusem. V 8 hod. pozdravila Alču s Jardou a mazala na start.

Start na nádvoří zámku

Super počasí. Trasa skvělá – část vedla Mariánskou zahradou. Kontrola na Šikmé věži byla fajn (vzpomínky). Na Prachově další zastávka. V 15 hod. v cíli. Na tržnici koupila ořechový koláč a velikonoční kuřátko z lineckého těsta, to byla dobrota. Vyzvedneme diplom, koukneme na parádní účast. Ivan s Jozefínou mě dovezou do Nové Paky město k vlaku. Děkuji a 20 minut počkám. V 16.20 hod. frčím, spokojená, domů. Jela též parta z Hostinného a větší parta Vrchlabáků.

Veliš – vrchol a hotel Pod Šikmou věží

TRASA : Jičín – Čejkovice – Šlikova Ves – Podhradí – Veliš (zřícenina hradu) – Loreta (kaple) – U Štidel (rozc.) – U Sv. Trojice – U Ostružna (rozc.) – Dolní Lochov – Svinčice – Pod Šikmou věží (hotel) – Prachov – Holín – Jičín 21 km.

Rybník Čistý u Holína

Maruš za spolupráce s Alči

V 7.44 hod jsme odjeli plným vláčkem do Mladých Buků. Vystoupilo nás 10 členů z našeho odboru a přidali se k nám p. Beneš, Fialka, Schindlerová, Lucka s Benem a její 3 kamarádky. Po silnici jsme došli do Dolních Sejfů, od koupaliště stoupali Antonínovým údolím k hotelu Pod Pralesem, líbili se nám nově opravené chalupy a hájenka.

Došli jsme do Bystřice, nasvačili se. Podél Zlatého potoka jsme pokračovali do Kalné Vody. Na cestě v lese hodně bláta, naštěstí byly zbytky sněhu, v kterém jsme si očistili boty. Po celou trasu jsme obdivovali rozsáhlé plochy rozkvetlých bledulí.

V Horním Starém Městě u Kousala jsme se dobře naobědvali. Byl krásný slunečný den. Ušli jsme 13 km. Výlet se nám líbil.

Mirka

Na sobotu 11.3.2017 hlásili v telce slušné počasí a tak jsem přijala pozvání od Vládi z Jilemnice, na malý výlet do Jablonce nad Nisou a okolí. (Původně jsem chtěla obejít dlouhou trasu našich Jarních kilometrů). Kvůli spojení a otvíracím dobám nemusím brzy vstávat a odjíždím v 6.16 hod. z Trutnova. V Martinicích přestup a marně vyhlížím Jozefínu, zklamání z toho, že nejede s námi. V Jilemnici přistupuje Vláďa a vlakem dojedeme do Jablonce nad Jizerou. Projdeme se na náměstí, počkáme na bus, popojedeme k bývalé hospodě u Kroupů v Dolní Rokytnici, kde nám hned jede přípoj do Jablonce nad Nisou. Vyhlídkový bus s oklikou přes Harrachov.

Vrkoslavice – pomníček u lesa

Po půl desáté jsme konečně v Jablonci, už to chce pohyb. Íčko otevírá v 10 hodin, maličko se projdeme po městě. Na íčku koupíme pár chybějících vizitek (kostel, Jizerskou 50 a skalní vyhlídku u Dobré Vody – přes tu půjdeme) a vyrážíme stoupáním po Kokonínské ulici ven z města. Přivítáme kousek lesa a na kraji Vrkoslavic nás upoutá nenápadný pomníček u lesa. Za vše mluví deska na něm. (Viz foto). Dojdeme do Kokonína, Vláďa si fotí pomník 1866, vrátíme se na křižovatku do Vrkoslavic. Odtud po modré, hned malá odbočka k Čertovu kameni u hřbitova. Úžasná seskupení balvanů, ale mne víc upoutá verandová chatička prosklená v zahradě pod balvany s malou sochou jak z Velikonočního ostrova. Po asi kilometru nás „vítá“ skalní rozhledna Vyhlídka u Dobré Vody. Staré fotky na tabulích NS ukazují, jak tu býval úžasný výhled na město. Vegetace okolo, ale už přece jen vyrostla, takže výhled je omezený, ale báječný. Chvíli před tím je krásně vidět na jablonecký Petřín, hotel s rozhlednou, který po několika letech, kdy po rekonstrukci fungoval, nyní opět opuštěn a nikdo neví, jak to s ním bude. V Dobré Vodě opouštíme modrou značku, nějak nenajdeme žlutou zkratku lesem, obcházíme to po silniční cyklostezce, v Dolní Dobré Vodě značku nacházíme a po ní dojdeme do Rychnova nad Nisou, cíle to naší cesty. S chutí „zavítáme“ do hospůdky U Hroznýše, dobře schované v boční ulici. Proč U Hroznýše? Vláďa tu kdysi byl a tak pamatoval onoho plaza, podle kterého se to tu jmenuje a jehož kůže je napnutá na jednom ze stropních trámů hospody, těch kůží tu je více. V teráriu teď mají jinou „hadici“, skoro dvoumetrovou užovku, která se občas prý normálně pohybuje po lokále (nechtěla bych to zažít). Jaké to musí být překvapení, když na vás odněkud vykoukne hadí hlava, si snad každý, dovede představit.

Dobrá Voda – skála zvaná prostě „Vyhlídka“

My dáme něco k jídlu, něco na žízeň a protože je trocha času, vezmeme to od hospůdky „zadem“ pod železniční viadukt k pietnímu místu obětem pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v letech 1943-45. No a pak už podchodem na rychnovské nádraží a v 14.50 hod. odjíždíme k domovu. Přestup ve Staré Pace a před šestou hodinou jsem v Trutnově.

Celkem asi 12 km, kdy bylo stále na co koukat, i Ještěd se nám ukázal.

Maruš + foto od Vládi