Hadařská 25 km – Červený Kostelec

V sobotu 22.4.2017 jsem se rozhodla jeti do Červeného Kostelce, přeju si jíti více kilometrů. V 6.43 hod z Trutnova na start pochod „Hadařská 25“. Jdu od vlaku svou cestou hned pod nádraží, do Lipek ke hřbitovu a pod ním je sokolovna, kde jsou již připraveni pořadatelé. Jelikož mrholí, jsou schovaní v uvnitř, venku už připravené auto se zásobami na kontrolu s občerstvením na Vizmburku. Prezentace důsledná, kontrola průkazu KČT a další, je ok. Obdržím plánek a o půl osmé mohu vyrazit s kolegou z Trutnova, má perfektně nastudovanou trasu, že mi nedává ani možnost nahlédnout do propozic. Stihneme pozdravit přicházející přátelé z Nového města nad Metují.

Takže jdeme po modré, dále po červené k lesu Občina, ale zde se nedá přehlédnout zahradu u silnice, v které jsou nádraží, lanovky, skály, prostě místa kam jezdíme na výlety, v miniaturní podobě, stále to rozšiřuje, úžasné. U Brodského rybníka, upravíme oblečení, já jdu do pláštěnky, neboť fouká a stále poprchává. Okolo Špinky zase vzpomínky kdysi dovolená s dětmi, smutný pohled stále na kus krajiny po vichřici. U kiosku odbočíme na modrou, k žel. stanici Olešnice, krásný domek za tratí přejdeme na žlutou a už jsme u rozcestníku do Mstětína. Zahneme vlevo, dál pokračujeme po modré k Slatinskému mlýnu, kolega říká, že tudy nešel, projdeme pod mostem a pokračujeme po červené na Boušín, zde bývala kontrola při tomto pochodu, zase vzpomínky. Dále po zelené souběžně s Justýnčinou cestou kolem torza Špetlova buku a pro mne novinka k Bathildinu stolku až k Šiškovně. Opravdu moc pěkná trasa, přestalo pršet, vykukuje sluníčko, opustíme červenou a vpravo po zelené přejdeme řeku Úpu a zelená nás dovede pod Kramflek, k rozcestníku Potůčky, cestou Erbu zlatého třmene dojdeme na hrad Vízumburk. Zde už to žije, kontrola – občerstvení v podobě ohřátého či opečeného buřta, Primátora nebo i limo, razítko do vandrbuchu. Pohovořím a přivítám se s Novoměšťáky, Milana zradil zoubek tak jsou v oslabení, přijela i parta z našeho odboru Cykloparta pod vedením Aleny Houserové, a další známí. No, ale čas běží a hurá dále přes Končiny kolem Žabárny a Rtyňského hřbitova k rozcestí turistických cest. Zde se na chvíli rozloučíme, neboť má kolega domluvenou návštěvu. Řádně mě vysvětlí, jak mám pokračovat, že mne ještě někde dojde. Statečně jsem vyrazila po žluté směr Hronov, potom vpravo stále po žluté za viaduktem, se zastavím v autobusové čekárně, dám bylinkový čaj, sluníčko hřeje, ale je protivný vítr chvíli.

Žlutá mne zavede k Františce a dál lesem k panské cestě Pod Větrným dolem, hezká cesta často se tudy nechodí, zase vzpomínky. Švédský vrch, přejdu na zelenou a už se blížím k Chlívcům, potkám pořadatele Toníka H., který byl napaden (pokousán ostrým vlčákem), jde již ošetřený do cíle pochodu. Ach jo. Seběhnu do restaurace v Chlívcích dám polévku a malé pivko. Zatím co 2 cyklisté se chystají vyrazit na trasu, dorazil kolega, občerstvil se a můžeme v klidu dojíti do cíle dnešní klikaté trasy pláteníka. Přes Maternici, Habřinu k rozcestí nad Horním Kostelcem, dolů stále po zelené, Horním Kostelcem až do Lipek, od kapličky odbočíme vlevo a po modré to máme již kousek do cíle pochodu v sokolovně. V 16 hod. převezmeme diplomy, několik razítek, poděkování za pěknou trasu, Toník vesele píše diplomy, přejeme brzkého zahojení. Celkem 250 lidiček.

Já se rozloučím a pomalu jdu na nádraží, tam si dám čaj a zbytek svačiny, než mě vláček v 16.49 hod. zaveze domů. Jsem příjemně unavená, ušla 35 km. Na nádraží setkání s báječnou partou z Dobrušky

Maruš

Příspěvek byl publikován v rubrice Reportáže a jeho autorem je Karel Řehák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *