Co nevytvoříte v čase, který je Vám vyměřen, nikdo to za Vás již nevykoná.

Jan Amos Komenský

Za cíl dnešního pěšího výletu jsem vybral město Žacléř, ležící v podhůří Krkonoš. Schází se nás pět turistů a vyrážíme za poznáním tohoto města. Málokdo ví, že zde v letech 1570-1992 probíhala hlubinná černouhelná těžba. Na těchto základech se nachází v současné době hornický skanzen a vede kolem něho žlutá TZ, po které jdeme. My se však vydáváme dále. Na samé hranici Čech leží místo, kde se Komenský loučil se svojí vlastí, myslíce že jen na čas, ale osud mu již nedovolil se do vlasti nikdy více vrátit. Tímto místem byl Růžový palouček u obce Černá Voda, a to v roce 1648.

Tuto událost zde připomíná deska labyrintu s podobiznou Komenského uprostřed. Toto místo je však spjato i s dalšími dějinnými událostmi, kdy tudy z Polska procházela husitská či švédská vojska, což také mělo za následek vypálení Žacléře roku 1645.

Posledním cílem naší cesty jsou Lampertice, odkud nás autobus doveze zpět do Trutnova, do obce přicházíme přes Královecké sedlo (531 m), které odděluje Krkonoše na západní straně a Vraní hory na východě.

Sepsal a nafotil Míla Vlk, KČT Trutnov

Sobota 19. září 2020 v 7:00h, před trutnovským vlakovým nádražím, nasedáme do přistaveného autobusu a vyrážíme směr Šerlich.

Po necelých dvou hodinách jízdy vystupujeme na parkovišti nedaleko Masarykovy chaty, zde se rozdělujeme na dvě skupiny. První s kratší trasou vedu já, a tu druhou s delším výšlapem povede František Teuber. A je čas vyrazit vzhůru k rozhledně Velká Deštná.

Odměnou po zdolání čtyř kilometrové trasy s převýšením 134m je nám dech beroucí výhled na Rychnovsko, polské Stolové a Bystřické hory, Kralický Sněžník, Krkonoše a Ještěd. Krásná je ta naše česká země….

Ale je čas sestoupit dolu k Masarykově chatě, poobědvat a autobusem přejet do Olešnice v Orl. horách, kde nás již netrpělivě vyhlíží druhá skupina. Na náměstí se koná malá oslava k otevření nové rozhledny Feistův kopec 711m. Tu navštívíme někdy příště. Rádi se účastníme a navštívíme Utzův mechanický betlém.

A ještě jednou cesta autobusem, do poutního místa Rokole. Jako první se vydáváme po manželské cestě se třinácti zastaveními. U studánky se zázračnou vodou si skoro každý omývá tvář a někteří si berou vodu domů. Věřím, že se všem výlet líbil a už se určitě těší na další.

Sepsal a nafotil Míla Vlk